Přemýšleli jste někdy nad tím, zda změnit práci? Zřejmě ano. Díky zkušenosti mé, i mých klientů jsem zjistila, že nalézt odpověď může být jednodušší, než se na první pohled zdá. Přesto mnoho lidí cítí při tomto kroku nejistotu a nevolí tu správnou cestu. Rozhodují se v emocích strachu, obav či zlosti, místo toho, aby jednali v nadhledu.
Podělím se s vámi o svůj vlastní příběh.
O změně jsem začala uvažovat, když jsem si uvědomila, že jsem v prostředí, kde se necítím být v souladu se svými hodnotami. Neznamená to však, že v momentě, kdy mi to došlo, byl čas odejít.
Zkoumala jsem situaci z různých úhlů, abych neudělala unáhlené rozhodnutí. Uvědomila jsem si a naučila jsem se ještě pár důležitých věcí a dokázala jsem rozpoznat, že už je opravdu pravý čas. Musím říct, že s takovou lehkostí a nadhledem jsem ještě nikdy pracovní kolektiv neopouštěla.
Nyní zvu i vás na cestu do nadhledu.
Doporučuji nepředjímat, zda právě pro vás je ideální varianta odejít či zůstat. Možná je to úplně jinak, než si myslíte, a třeba je tam i nějaká třetí varianta.
Proč chcete odejít?
Na začátku je užitečné se zamyslet, proč chcete práci opustit. Jestliže nad odchodem aktuálně uvažujete, přestaňte číst a sepište si všechny důvody, jež vás napadají.
Nyní si uvědomte, jak se u myšlenek na odchod cítíte. Jaké emoce tam jsou? Jste naštvaní? Vytočení? Vyčerpaní? Nebo cítíte klid a citové odpojení od současné práce?
A když jste si sepisovali ony důvody, kam směřovala vaše pozornost? Bylo tam vymezování se vůči současné práci a touha od „něčeho“ utéct? Nebo spíš přicházely myšlenky na novou etapu vašeho života?
Utíkáte od něčeho? Nebo jdete za něčím?
Asi i vás napadá, že utíkat před něčím nebývá funkční. Ono vás to stejně dožene. A třeba hned v té nové práci. Proč tedy nevyužít příležitosti a neposunout se rovnou?
Jestliže ale cítíte, že se tato část vašeho života uzavřela, a táhne vás to dál, není důvod otálet.
Dále si podrobněji rozklíčujeme, jak poznat, kdy pozici opustit a kdy (ještě) ne.
Kdy (ještě) zůstat
Jak jsem uvedla již v článku Emoce jako (ra)dar i v této situaci jsou vaše pocity dobrým pomocníkem. Cítíte zlost, naštvání, křivdu, frustraci? Pokud ano, pak se ještě můžete a máte něco naučit.
Vybavuji si příběhy více klientů, kteří byli nešťastní, vyčerpaní. Během pár koučovacích setkání se jim podařilo rozklíčovat, proč se k nim někdo chová tak, jak se chová, a proč je to tak rozčiluje. Každý si přišel na něco jiného. Nejčastěji se uvědomění týkala toho, že vlastně není nutné, aby se rozčilovali, ať už byl spouštěčem nadřízený, kolega či podřízený. Někdy se po této osobní změně rozhodli z firmy odejít, jindy jim došlo, že mohou v pohodě zůstat.
Podstatné je se nejprve naučit to, co se naučit máte, pak se další cesta rozjasní sama. Můžete zažít posílení vlastní osobnosti, které vám umožní najít lepší práci, než by bylo možné bez této změny. Nebo zjistíte, že nové prostředí vlastně nepotřebujete, že to bylo jen o vašem vnímání.
Každopádně zůstávat v práci, kde vás to štve a současně nic nedělat pro svou osobní přeměnu, je ta nejhorší varianta, kterou si můžete zvolit. Rozčilování se a kritizování druhých je nejjednodušší, nicméně změna k lepšímu tím nenastane.
Kdy odejít
Pokud jste prošli kompletní fází osobního vývoje (zdůrazňuji kompletní), jakou vám firma měla dát, nastává odpojení – touha po nové cestě. Přesně toto je moment, kdy má smysl jít dál. Pravděpodobně to z vás i ostatní vycítí a nikdo vás ani nebude přemlouvat, ať si to rozmyslíte.
Na druhou stranu jsou i lidé, kteří dlouhodobě zůstávají v práci, kde jim není dobře. Dostali se do fáze letargie – přijetí, že jsou v dané situaci bezmocní, a že jinde by to nebylo lepší. V těchto případech je častým důvodem setrvání strach z nejistoty, z neznáma.
Pro rozhodnutí, zda je nyní čas na změnu, vám pomohou následující otázky:
- Jsou situace a lidé ve firmě, kteří vás rozčilují? Pak je to pro vás příležitost se ještě něco naučit. Na druhou stranu to nemusí trvat roky. Mí klienti se v těchto situacích dokáží posunout během týdnů, maximálně pár měsíců.
- Kde se nacházíte v napojení vs. odpojení od firmy? Cítíte-li odpojení, jste někde, kde být nemáte.
- Co je to, co vás ve firmě drží? Buďte k sobě upřímní. Není to náhodou jen obava? Možná toto je to poslední, co se máte naučit. Důvěřovat sobě a další cestě. Někdy stačí se jen vnitřně rozhodnout a cesta se objeví sama.
Když bych to shrnula, není dobré odcházet zbrkle, současně však pro nikoho (ani pro zaměstnavatele) není užitečné zůstávat tam, kde nejste v souladu a jediné, co vás tam drží, jsou obavy.
Že vás to v práci štve a vyčerpává tak, že ani nemáte energii se zamýšlet nad tím, jak něco měnit? Změna prostředí vám může pomoci se nadechnout. Jen si dejte pozor, ať nevstupujete do toho stejného. A když už se vám situace opakuje, je nejdůležitější se zastavit a hledat jinou cestu. Třeba s pomocí kouče.
Když vás „systém“ vyhodí sám
Další variantou je, že rozhodnutí odejít není vaše, ale přijde z druhé strany. Dostanete výpověď nebo firma zkrachuje.
Máte dvě možnosti. Můžete nadávat, jak je život nespravedlivý a jací jste chudáci – být v roli oběti. Nebo můžete situaci přijmout a hledat, co dobrého vám může přinést. Doporučuji si vyzkoušet techniku Tří darů. Vymyslete alespoň tři možné scénáře, jak by se vaše na první pohled špatná situace mohla proměnit v dar a příležitost.
S odstupem času je jednodušší vidět dar, který k nám přichází. Proč se tedy stresovat aktuální situací. Mnohem výhodnější je se hned přepnout na hledání příležitostí.
Jak odejít
A když už nastane čas na změnu, je dobré vědět, jak odejít. Zamyslete se nad tím, s jakým nastavením a s jakým pocitem chcete místo opustit. Chcete, aby všichni vnímali a cítili vaši zlost? Nebo vám bude lépe, když odejdete s klidem a radostí?
Jaké principy fungují mně?
- Odcházet s vděčností, respektem a úctou. I kdybyste vnímali křivdu a nespravedlnost, všude jste se něco důležitého naučili a můžete za to cítit vděčnost. Vymezování se – já jsem lepší – se vám může vymstít. Posuzováním druhých hodnotíte i sebe. Respekt a úcta i k někomu, na kom vidíte chyby, vám dodá energii na další cestu.
- Přijmout a převzít to dobré, fungující. Když někdo odchází se zlobou a s přesvědčením, že ve firmě nic nefungovalo, může zbytečně zahodit něco užitečného. Nechte oči otevřené. Možná s něčím nesouhlasíte, ale i tak můžete objevit, že některé postupy a strategie jsou funkční a budou se vám hodit.
- Ponechat vztahy. Všimla jsem si, že někteří mají tendenci při odchodu bouchnout dveřmi a zbourat všechny mosty. Ale svět je malý a Česká republika ještě menší. Važte si vztahů, které jste si vytvořili, mohou se vám hodit.
- Předávat místo v souladu se svými hodnotami a morální integritou. Vždy jsem předávala svou práci a to, co jsem vytvořila, tak, abych měla čistý stůl. A vždy to někoho překvapí, že to dělám tak zodpovědně. Přijde mi to tak úplně v pořádku. Věřte, že i když tam už nejste, stejně vás ovlivňuje to, jak o vás mluví. Nadávají na vás, jaký bordel jste tam po sobě nechali? Nebo na vás rádi vzpomínají, a ještě roky mluví o tom, co jste firmě přinesli?
Buďte otevření tomu, co se máte ještě naučit. Nezůstávejte někde jen kvůli obavám a strachu. Odcházejte s klidem a vděčností. Berte konce jako nové začátky a život bude hned veselejší 🙂